Druhá stříbrná mince z cyklu s názvem Doba ledová představuje kolosálního ptáka moa.

Před 70 miliony let se od Antarktidy oddělil kus země, který doputoval až do Tichého oceánu. Nežili tu žádní savci – pasoucí se býložraví kopytníci ani nebezpečné šelmy – a ostrov, který byl o celé věky později nazván Novým Zélandem, se tak stal domovem podivuhodného živočišného společenství. Ovládli ho nelétaví ptáci moa. V bezpečném prostředí bohatém na potravu se mohli nerušeně vyvíjet. Nepotřebovali létat, tudíž nemuseli být lehcí a nic neomezovalo jejich růst. Patřili k největším ptákům v dějinách planety. V závislosti na druhu mohli dorůst výšky 3,6 metru a hmotnosti 230 kilogramů. Samice, které byly o polovinu vyšší a třikrát těžší než samci, kladly jedno, nebo dvě vejce o objemu 4,5 litru, což odpovídá 80 slepičím vejcím. Na rozdíl od dnešních pštrosů ptáci moa zcela postrádali křídla – neměli ani pozůstatky pažních kostí. Měli malou hlavu a široký ohnutý zobák. Zatímco menší jedinci spásali trávu a bobule, větší se živili listy keřů a nízkých stromů. Nedílnou složku jejich jídelníčku tvořily houby. Ptáci moa přežili dobu ledovou, ale před šesti stoletími vymizeli. Vyhubili je domorodí obyvatelé Nového Zélandu – maorští lovci, pro které nebyli žádnými soupeři…

Na reverzní straně mince je vyobrazeno hejno ptáků moa. Zatímco jeden sedí na vejcích, ostatní se rozhlížejí po okolní tropické krajině. Opis uvádí latinské jméno pravěkého druhu DINORNIS. Hřejivou atmosféru Nového Zélandu, který před tisícovkami let na rozdíl od oblastí blíže k pólům nebyl pokryt ledem a sněhem, dotváří ještě zelenohnědý smalt. Averzní strana pak předkládá drsnou krajinu doby ledové. Protože mince vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzu ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 5 DOLLARS (NZD) a rok emise 2025.

Mince je uložena v šedém papírovém boxu s doprovodnou tematickou brožurkou.