Stříbrná pozlacená uncová mince s motivem Českého lva pro rok 2024 v číslované kartě.

V roce 2024 dostaly všechny varianty investiční mince zbrusu nový reliéf, ale hlavní myšlenka zůstala zachována. Reverzní straně vévodí český lev v realistickém podání, který má na hlavě Svatováclavskou korunu. Doplňkovým motivem je orlice, jež je syntézou svatováclavského, moravského a slezského dravce. Autorem reliéfu je již tradičně medailér Asamat Baltaev, DiS. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, jejich averzní strana nese jeho nezbytné atributy – portrét krále Karla III., nominální hodnotu 2 DOLLARS (NZD) a rok emise 2024.

Nejznámější příběh o tom, jak se exotický lev stal symbolem české země, představuje pověst o Bruncvíkovi – bájném knížeti, který cestoval až do daleké Afriky, kde pomohl králi zvířat v boji s lítou saní. Věrohodnější vysvětlení nabízejí staří kronikáři. Podle nich roku 1158 císař Fridrich I. Barbarossa odměnil knížete Vladislava II. královskou korunou a novým erbovním zvířetem, které nahradilo dosavadní orlici. Lev představoval ctnosti rytíře, sílu a odvahu, které Vladislav prokázal při dobývání města Milána v císařových službách. A jak heraldická šelma přišla ke svému druhému ocasu? Opět v tom sehrálo roli hrdinství. Roku 1204 pomohl král Přemysl Otakar I. císaři Otovi IV. v boji proti Sasům a český lev za to dostal druhý chvost, který ho odlišil od šelem ostatních národů a dodal mu jedinečnou prestiž. Středověcí spisovatelé však svá vyprávění rádi přibarvovali a nejsou spolehlivým zdrojem informací. Jisté je proto jediné – první skutečně doložený český lev byl symbolem dynastie Přemyslovců a objevuje se na jezdecké pečeti Vladislava Jindřicha z roku 1203. Na znak celé země lva povznesl až Přemysl Otakar II., král železný a zlatý.

Mince je balena v ochranné plastové kapsli a uložena v kartě s unikátním číslem.