V roce 2022 si připomínáme 200. výročí narození Gregora Mendela – otce genetiky. Při této příležitosti vznikla půluncová zlatá medaile.

Jako předloha při ražbě pamětní medaile posloužil výtvarný návrh autorské dvojice, kterou tvoří medailéři Asamat Baltaev, DiS., a Jiří Hanuš, DiS. Zatímco averzní straně vévodí portrét Gregora Mendela s brýlemi, reverzní strana předkládá stylizované hrachové lusky. Obě strany propojuje tabulka rozdělení genotypů.

Vzhled, temperament, inteligence – to všechno rodiče přenášejí na své potomky. Ale podle jakých zákonitostí? Na otázku, která lidstvo fascinovala po tisíce let, odpověděl až slezský rodák v 19. století… Gregor Mendelpocházel z rolnické rodiny. Od dětství pomáhal svému otci pěstovat ovocné stromy a chovat včely, ale byl mimořádně inteligentní a toužil po studiu. Školné rodinu vyčerpávalo, a proto mladík vstoupil do starobrněnského kláštera. Kariéra duchovního totiž tehdy představovala jednu z mála možností, jak financovat vzdělání. Díky tomu, že Augustiniáni podporovali vědecké bádání, mohl všestranně nadaný Mendel studovat nejen teologii, ale také matematiku, fyziku a biologii. Byl zapáleným meteorologem, věnoval se málo známé teorii pravděpodobnosti a překvapivě navázal na své rolnické kořeny. Od roku 1856 se zabýval experimenty s dědičností a pro své bádání si vybral hrách setý. V průběhu deseti let vypěstoval na třicet tisíc rostlin, které vzájemně křížil. Pozoroval, jak se u nich mění charakteristické vlastnosti – například tvar a barva semen, která mohla být kulatá a hranatá nebo žlutá a zelená. Mendel využil všechny znalosti, které získal při studiu přírodovědy a statistiky, a s postupem času odhalil základní zákony dědičnosti. Jeho přelomová nauka, kterou bylo možné aplikovat na rostliny, zvířata i lidi, byla zprvu označována jako mendelismus. Dnes ji celý svět zná a respektuje jako genetiku.

Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů. Každá medaile je navíc ručně číslována na hraně.