Stříbrná mince o velikosti jedné unce v kvalitě proof z populární série Na kolech. Sedmnáctá mince ze série vzdává hold Tříkolce Velorex 16/350, která vznikla jako jednoduchý a dostupný dopravní prostředek kombinující výhody motocyklu a automobilu a stala se doslova kultem.

Reverzní straně mince, která je dílem medailéra MgA. Martina Daška, vévodí vyobrazení Velorexu 16/350 ze tříčtvrtečního pohledu. Doplňkovým motivem reliéfu jsou stopy tří pneumatik. Protože mince vychází v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, nese averzní strana jeho nezbytné náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2023. V návaznosti na název sběratelského cyklu je obvod averzu tvořen výsečemi kol různých dopravních prostředků.

Ve 40. letech 20. století začali bratři František a Mojmír Stránští pracovat na projektu jednoduchého vozítka, které by na rozdíl od motocyklu chránilo posádku před rozmary počasí. Prototyp motorové tříkolky s krytou kabinou vznikal například ze součástek jízdních kol, která František opravoval ve své živnosti. Plechová karoserie dělala velký hluk, což se konstruktérům nelíbilo, a tak přišli s neotřelým řešením – trubkový rám potáhli koženkou z PVC. V nelehkých poválečných letech se nedařilo získat povolení pro výrobu, ale celý projekt zachránila myšlenka označit vozítko jako dopravní prostředek pro invalidy. Tříkolka dostala jméno Oskar, které bylo přesmyčkou zkratky „kára na ose“, a v roce 1951 s velkým úspěchem vstoupila do sériové výroby. Název Velorex – latinsky „král kol“ – se objevil až v roce 1954. Přelomovým se pak stal rok 1963, který přinesl zásadní modernizaci v podobě nového motoru. Od té doby vznikalo ročně přes tisíc kusů modelu Velorex 16/350. Vozítko bylo živé – konstrukční rychlost dosahovala 85 km/h –, ale nepohodlné a nepatřilo k nejbezpečnějším. Do zatáček museli řidiči jezdit velmi citlivě. Dvoumístný interiér byl stísněný, vyplněný hlukem motoru a zimou. Zájemce však za tříkolku zaplatil pouhou čtvrtinu toho, co by dal za klasický automobil. Navíc k řízení Velorexu stačilo mít jen řidičský průkaz na motocykl. Po dvaceti letech koncepce zastarala a v roce 1971 byla produkce definitivně ukončena. Ikonické vozítko, které se stalo terčem vtipů, si vysloužilo řadu nelichotivých přezdívek – hadrák, splašené trubky či prchající stan. Avšak zatímco v minulosti si ho většina řidičů pořizovala z existenčních důvodů, dnes je pro své šťastné majitele milovaným a neocenitelným symbolem osobitého životního stylu.

Nedílnou součástí mince je výpravné balení v podobě leporela, které obsahuje doprovodný text a dobové fotografie.

U tohoto produktu je nastaveno maximální povolené množství na zákazníka 2 kusy.