První zlatá mince ze čtyřdílné minisérie, která připomíná události „pražského jara“, je věnována „socialismu s lidskou tváří“.

Propracovaná reverzní strana mince, která je dílem medailéra Mgr. Art. Miroslava Hrice, Art. D., předkládá siluetu Alexandra Dubčeka vyplněnou roztrhaným pletivem, zpoza kterého vylétá hejno ptáků. Dalším dílem skládanky je výjev ze známé fotografie Alexandra Dubčeka, který skáče do bazénu – tento čin dal politikovi punc lidskosti, protože za jiných okolností komunističtí funkcionáři vystupovali pouze při formálních událostech… Averzní strana mince pak navazuje na reverz – předkládá potrhaný ostnatý drát a ptáky letící za svobodou. Protože mince vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně jeho státní znak, nominální hodnotu TEN DOLLARS (NZD) a rok emise 2023.

Roku 1968 tomu bylo již dvacet let od „Vítězného února“ – převratu, který v Československu nastolil komunistickou totalitu. Po změně zatoužili nejen obyčejní lidé, ale také reformní komunisté stojící v čele státu. Reformy měly uvolnit režim a urychlit demokratizaci, která zahrnovala například zvýšení svobody slova, otevření hranic, orientaci ekonomiky na spotřební zboží, ale také federalizaci Československa na dvě rovnoprávné republiky. Tak začal proces, který západní média nazvala „pražským jarem“ – po vzoru „jara národů“, vlasteneckého vzepnutí proti útlaku habsburské monarchie roku 1848. Příklad Československa vzbuzoval v kapitalistických zemích naději, že i komunistická země může plynule a nenásilně přejít k demokracii. Svobodomyslné období liberalizace mělo pod vedením slovenského politika Alexandra Dubčeka vést ke vzniku takzvaného „socialismu s lidskou tváří“, avšak Sovětský svaz nehodlal nečinně přihlížet, jak přichází o vliv ve střední Evropě…